Tentokrát jsme tuto akci připravili podle filmové pohádky Ať žijí duchové. I když nebylo zrovna dobré počasí, mezi stanovišti bylo většinou živo. Překonával se hradní příkop, střílelo lukem, poznávaly zvířata i houby a také se tradičně losovaly ceny s tradičním vršovickým koláčem. Za odměnu pak obsluhy stanovišť dorazily do klubovny, daly si super koláč a pizzu a večer se vyrazilo na festival Signál. Pak se hrály deskovky a ráno jsme se připojili k další akci - objevovali jsme Svatojánské proudy. 

O tuto akci byl opět obrovský zájem a zdálo se, že předem zakoupených 50 splutěnek nebude stačit. Ale hrozící špatné počasí náš počet poněkud redukovalo, tak splutěnky vyšly na Krakeny i naše další kamarády. A počasí se opravdu činilo, toto datum bývá obšťastněno skoro vždy babím létem, letos ale spustilo déšť zrovna v nejlepším. Ale stateční Krakeni se nevzdali a 3 rafty a 8 kanoí absolvovalo tuto nevšední jízdu Prahou. Po přistání se rozjasnilo a tak jsme ještě přidali zmrzlinu, aby nám nebylo moc horko. A příště pojedeme zas!

Tentokrát se přihlásilo na akci příliš mnoho Krakenů a hrozilo, že polovina stráví noci venku v hrozících mrazech. Akce se tedy rozdělila a využili jsme pro starší Krakeny právě volnou základnu Morganu, kam se přesunulo 19 starších. Mladší odjeli na Perníkajdu a tak se všichni vešli pod střechu a užili si pěkný víkend tentokrát na dvou místech. 

Tentokrát dorazilo cca 50 Krakenů do čestlického Aquaparku. Nejprve se rozdělili na malé skupinky podle věku a plaveckých dovedností a pak se vrhli do vody. Užili si velké vlny, ježdění na tobogánech, tančení i plavání, vířívky i klidnější pavilon s rybičkami. Den to byl opravdu krásný, milovníci vodních hrátek byli velice spokojeni. 

V průběhu letošního letního tábora jsme absolvovali CESTU KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ. A věřte - nevěřte, stihli jsme to. Nejprve jsme se v londýnském Reformním klubu seznámili s panem Phileasem Foggem, vyhlášeným džentmenem a jeho sluhou Paspartouem, kteří nás provázeli v divadelních scénkách celým dějem slavné verneovky. Pak nás čekalo putování mnoha zeměmi - Egyptem, Indií, Čínou, Japonskem a severní Amerikou. Všude byla spousta nástrah a náročných úkolů. Projeli jsme se vlakem, loďmi i na slonu, osvobodili paní Audu, navštívili i slavný Hollywood a všude si připravili i ochutnali místní pochoutky - burgery, suši, placky, koláčky štěstí i rýžovou mňamku pomocí hůlek. Zatoulali jsme se i do Kutné Hory, do dětského světa Herolandu, nevynechali ani puťáky a velkou závěrečku, která opět skončila v Reformním klubu hostinou a diskotékou. Určitě bude na co vzpomínat - zeptejte se ostatně dětí, rádi tento přehled doplní. 

První červencový večer nás našel v loděnici, jak ládujeme autobus a přívěs firmy ADOP vodáckými potřebami. Pak jsme vyrazili na východ divokou nocí, plnou blesků a deště. Bylo nám jasné, že na Slovensko doputovat nemá smysl a tak jsme do našeho itineráře přidali i řeku Bečvu a nocování na fotbalovém hřišti. Pak jsme konečně překročili hranice a čekalo nás bydlení na Oravském Podzámku v tropikách a také řeka Orava, které jsme věnovali 2 dny. V deštivém úterku jsme se zašli podívat i na hrad, který se impozantně tyčí na vysoké skále nad řekou. Pěší výlet navečer skončil lijákem. Ve středu jsme opět překročili hranice, tentokrát do země zaslíbené - Polska. První nás čekal prielom Dunajca s krásnou krajinou a potom ubytování v Kroscienku. Následující den jsme si sjeli dolní úsek řeky Poprad a poté si zahráli oblíbenou maškarádovou hru s domorodci. Jako poslední a nejlepší úsek jsme si pak dali dolní Dunajec, kde se náhle objevil dostatek vody. Autobus nás v podvečer převezl poblíž Těrchové, kde nás čekal závěrečný výšlap Jánošíkovými dierami (po žebřících okolo vodopádů) až na Malý či Velký Rozsutec. A tak byli uspokojeni i milovníci pěší turistiky. V campu Malé Kamence jsme si udělali příjemný závěrečný večer a pak už jen hajdy do loděnice a domů. 

V posledním půlroce se skupina mladších Krakenů na pravidelných schůzkách bavila tím, že seškrabávali mapu ČR s významnými památkami. A tak nás napadlo vyrazit na hrad Točník a trochu prozkoumat českou historii. Ale nebylo to zadarmo. Čtyři skupiny dětí si připravily dobové divadlo podle instrukcí točnického kastelána Petra Zemánka, které jsme  pak sehráli v sobotu v podvečer na nádvoří hradu pro sebe i pro naše rodiče, kteří mimořádně dostali příležitost zúčastnit se naší výpravy a přespat v prostorách hradu. Scénky byly parádní, každý měl zapůjčený historický kostým a večer se velmi vydařil. V neděli teplota vystoupala nad 30 stupňů  atak jsme oblehli koupaliště vfe Zdicích a užívali si vodních radovánek. 

Opět šlo o víkend věnovaný starším Krakenům, zejména těm, kteří pojedou na začátku července na velkou vodáckou akci na Slovensku a Polsku. Řeka Blanice, na které jsme se zúčastnili závodu ČPV, je již obtížnější vodou mezi WW1-2, plná zákrutů, peřejí, číhajících křovin a balvanů. Zvládli jsme to s několika cvaknutími docela dobře a dvakrát jsme nocovali na kouzelné louce u Husinecké přehrady. V neděli bylo velké vedro a tak jsme zvolili koupací úsek Vltavy mezi Zlatou Korunou a Boršovem nad Vltavou. Tady jsme využili pěknou peřej bývalého jezu k vodáckým cvičením. Všichni jsme se vrátili unavení, ale spokojení. 

Tentokrát byla akce určena pro starší Krakeny a to hlavně pro ty, kteří se zúčastnili výroby katamaránů na Seči a měli už určité povědomí o plachtění. V pátek jsme se přesunuli k Orlické přehradě, rozdělili si 9 připravených plachetnic tak, aby na každé byl kapitán a posádka 3-4 lodníků podle velikosti lodi. Už večer jsme plodě vyzkoušeli a ráno vyrazili na Orlickou přehradu směr zámek Orlík. Tam jsme poobědvali a pak podpluli proslulý Žďákovský most. V podvečer začalo parádně foukat a tak měli všichni možnost vyzkoušet si své umění. Přespali jsme na břehu a v neděli se pomalu vraceli opět do domovského přístavu. Vítr byl milostivý a vál správnou silou, takže plachtění, koupání a pohodová atmosféra nás provázely celým víkendem. 

Opět jsme zamířili na horní tok naší oblíbené Berounky a splutí začali v kempu Planá. V sobotu nám trochu pršelo, teplota vzduchu ale byla vysoká, dalo se to zvládnout. V kempu Kobylka jsme u pěkného táboráčku s muzikou z našich vlastních zdrojů přespali a nedělní putování zakončili v kempu U mloka. Řeka měla vodu, my dobrou náladu a tak se nám všem rodinková voda moc líbila.